Polsko, Litva

Zážitky z vašich cest, fotky,dojmy....
Odpovědět
Simax

Příspěvky: 1
Registrován: 5.3.2015, čtv 10:33

Polsko, Litva

Příspěvek od Simax » 6.3.2015, pát 14:23

Tak dlouho jsem se necítil být „plnohodnotným“ alfistou, abych se zapojil do zdejšího fóra, až sem se jím nevědomky stal. Teď když budu muset svého mazlíka kvůli finanční situaci prodat už jím vlastně zase nebudu :( ale duševně mě to nepustí nikdy.

Takže v rámci skvělých vzpomínek a typu na zajímavý výlet přidám pár fotek a trochu povídání.

Nápad na cestu už byl v hlavě delší dobu, ale konkrétní plány a příprava probíhala všeho všudy 2 dny. Plánování jsem svěřil bráchovi, který mi řekl jen, že by rád do Polska a na Litvu, s tím, že by se chtěl podívat na místa s vojenskou minulostí – což mi vyhovuje. Na mé straně byla příprava auta, což s ohledem na velmi slušný stav neměl být zásadní problém – tedy krom toho, že mi skončila technická. V rámci přípravy před STK jsem vyměnil (klasicky) horní ramena o kterých jsem věděl už nějakou dobu, přední ložiska, protože ten hukot za jízdy mě přestával bavit, brzdové destičky, olej a filtry běžné údržby.

Den odjezdu jsem měl naplánovaný tak, že zajedu na STK, vrátím se domů, sbalím si rychle věci, zajedu pro bráchu a během dopoledne vyrazíme. Realita byla taková, že po 5ti hodinách na nohou jsem v 10h dopoledne opustil linku STK s oběma novými známkami a chválou od technika, že ty zadní brzdy (ze kterých jsem měl oprávněnou obavu, protože jsem je dělal já :D ) jsou naprosto v pořádku a že mechanika co je dělal můžu pochválit … haha.
Domů jsem se dostal kolem poledne a mířil jsem přímo do garáže, abych si přibalil nářadí, které by se třeba na cestě mohlo hodit, místo čehož jsem další půl hodinu strávil „štelováním“ pístku zadní brzdy, poněvadž jak jsem zjistil podle zápachu brzdového obložení zahřátého disku zadního kola „ten mechanik“ si chválu moc nezasloužil. Celé kouzlo bylo v tom, zvednou auto bez pořádného zvedáku a zašroubovat pístek bez patřičného přípravku, což se mi podařilo. To, že mezitím přišla přeháňka, díky které jsem celou dobu hlasitě nadával je už jen detail potvrzující platnost Murphyho zákonů.
13h … bratr už asi potřetí volá, tentokrát to zvedám a hlásim, že auto je ready a já budu tak za 30 minut, poněvadž se ještě musím sbalit. Při balení ještě zřizuji cestovní pojistku do zahraničí a kolem druhé se objevuji u bráchy. Samozřejmě jsem balil tak nějak halabala, takže např. pro přespání jsem vzal vojenský stan, celtu a ještě tkanou igelitovou plachtu (pod kterou jsem nakonec spal prakticky celou dobu) – co kdyby. Jako nejpřínosnějším vybavením se „moderního cestovatele“ se nakonec ukázal měnič na 220V, který nás v kombinaci s „rozdvojkou“ držel celou dobu nabité. Brácha byl sbalený, poslední nejasnost – jestli jede i jeho máti se vyjasňuje a mě se drobet uleví – nejede. Plán je jet opět do Zlína (kde jsem strávil celé dopoledne na STK), nakoupit něco zásob na jídlo, zajet do směnárny a vyrazit. Je půl čtvrté a opouštíme naše bydliště.
Ve Zlíně nakupujeme hlavně lovecký salám, sojové suky, vodu a pár drobností „na chuť“ … v mém případě pár sušenek, hrnkových polévek a konzerv. Přejíždíme do směnárny, kde zjišťujeme, že se zlotými problém nebude, bohužel litasy nevedou, tak holt až v Polsku.
Je půl šesté, najíždíme na dálnici u Zlína a já přemýšlím kudy nejlépe na Ostravu a kam asi tak dnes můžeme dojet. Nakonec co by „pilot“ drobet riskuji a i když jsem si vědom, že známka na skle je již pár měsíců neplatná, volím tuto nejrychlejší cestu a dálnicí také opouštíme hranice ČR.

Na podrobný cestopis se chystám už pěkně dlouho, v případě zájmu ho možná sepíšu, dál alespoň rámcově.

1. noc Lodž, dorážíme po 22h, bratr se kochá architekturou, já padám únavou ujeto cca 385 km … alfa šlape jak hodinky, spíme v lesíku ve kterém celou noc chrochtají divočáci, zážitek.
2. vyrážíme směr Gdaňsk a dále poloostrov Hel, kde přespáváme na bývalém vojenském cvičáku, Hel je obrovská lahůdka a zároveň nádherné moře a bílý písek. V noci prší, ale to nám nevadí, protože spíme v nějakém přístřešku pro vojenskou techniku, byla to jediná noc pod střechou a také jediná kdy pršelo.
3. Přejíždíme zpět do Gdaňsku, navštěvujeme místo kde začala 2. světová válka tedy „Westerplatte“, Gdaňskou pevnost a dále opuštěný zámek a přes Mazurská jezera míříme směr Litva. Nocujeme poblíž Aleksandrova.
4. Ráno navštěvujeme německý „bunkr“, který tady byl postaven kolem roku 1940 a pak už frčímě na Litvu. V plánu jsou dvě letiště, první je poměrně zarostlé, druhé je součástí rozlehlého vojenského prostoru, který je (pravděpodobně :D ) volně přístupný v době kdy tu netrénuje armáda. Dráha má 3000m a vedle ní je ještě jedna taková, alfa se pěkně projela :wink: Dále bývalé hlavní město Kaunas ve ktrém jsme až do pozdního večera. Vzhledem k tomu, že mám ještě dost sil, rozhoduji se na noc přejet co nejblíže hranicím, přece jen mám trošku obavu, že v případě problému si litevsky moc nepopovídám. Když po půlnoci zjišťuji, že jsme 20 km od hranice, rozhoduji se s vypětím sil přejet zpět do Polska. Na jedné z posledních benzínek Litvy získávám zajímavý poznatek – po 22h hodině neprodávají alkohol, ani při pokusu o ukecání … brácha chtěl pivo a má smůlu. Kousek za hranicí sjíždím do lesa a „ležící – spící“ si budujeme nocležiště a usínáme.
5. Vstáváme až po deváté hodině, vaříme snídani, nespěcháme, předchozí den byl natřískaný zážitky, tak můžeme trochu zvolnit. Jedeme směr Warszawa, hledáme bývalý jaderný sklad poblíž hlavního města. Po delším hledání ho nalézáme, navíc i s třípatrovým podzemním velitelstvím, hezké. V pořadí druhý opuštěný zámek již není opuštěný, tak pokračujeme až do Tomaszów Mazowiecki, kde po delším hledání místa přespání zakotvíme a protože ještě světlo, vaříme véču, plkáme a poměrně brzy usínáme.
6. Poslední den, den návratu. Přejíždíme do Czestochowe, kde mělo být „pohřebiště vlaků“ podle světového žebříčku „TOP 20 abandoned places“, ale dle našich měřítek je tam prd, na nádraží sice stojí pár odstavených vlaků, ale asi jsme čekali páru, ne vlaky z 80tých let minulého století. Ve městě je spousta kostelů, hledat ten ve kterém je originál obrazu, jehož kopie je umístěna v klášteře v našem bydlišti se jeví jako marné, takže přejíždíme dál. Navštěvujeme místo poblíž obce Jezowa, kde hledáme bývalé vysílače stratosférické komunikační sítě BARS, brácha je chce slaňovat (s odstupem času zjišťujeme, že je rozřezali do šrotu v roce 2008 a podzemní objekt zabetonovali 14 dní před naší návštěvou), místo toho nalézáme jiný podzemní objekt, který je zjevně aktivní, takže čučíme, fotíme, mizíme. Kolem 17h se vracíme zpět do ČR, fajn akce.

Celkově ujeto 3000 km, průměrná spotřeba nejnižší na dálnici 6,8l nejvyšší (díky několika hodinové zácpě na dálnici u Gdaňsku) 9,5l. Závada žádná, největší nervy – přeskočení retardéru umístěného mimo obec na Litvě, asi 65 km/h. V Polsku jsme viděli pár alfiček, ale jinak nejoblíbenější jsou Audi a BMW, na Litvě Audi a to všech možných typů a roků výroby. Zážitek byla „honička“ v uličkách nočního Kaunasu s autobusem městské dopravy (místy 80 km/h v zástavbě). Jinak bych řekl, že poláci nejsou o moc větší hovada než my, poměrně rychle jsem přivykl tamnímu jízdnímu stylu, rychlostním limitům (70 km/h v noci v obci – značka umožňuje 60 km/h), samozřejmě spousta střelců, zajímavé bylo, když mě předjíždělo auto, které jelo po souběžné vedlejší komunikaci a já si jel svých 145 km/h po dálnici :supz: Poměrně běžné byly několika kilometrové kolony před kruhovými objezdy. Polsko i Litva nejsou typickou turistickou destinací, ale jsou zde místa, která za návštěvu určitě stojí.

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Obrázek

Charlie.iks
Nováček
Uživatelský avatar

Příspěvky: 198
Registrován: 12.11.2009, čtv 11:10
Bydliště: Most

Re: Polsko, Litva

Příspěvek od Charlie.iks » 6.3.2015, pát 15:09

Na Helu jsme byli teď v létě a musím říct, že je to opravdu bomba. Bydleli jsme ve Wladislavovu a dojet na kole na konec poloostrova a zpět je skvělý zážitek. Polsko je fajn až na to jejich pivo s malinovkou a brčkem. No a ty zácpy. Jo a kousek od Gdaňsku je Gdyně a tam je přístav s vojenskými loděmi a obrovskými plachetnicemi :-)
GTV 2.0 V6 turbo

Odpovědět

Zpět na „Alfisti na cestách“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti