Vzal trochu radosti do života... -ta částečná ztráta motoristického nadšení při životě s touhle značkou může vyplývat /většinou pro pokročilé mazáky -viz Ladin/ z naprosté neochoty značky Alfa vygenerovat obyčejnej "blbej" zadohrab umožňující blbnutí na hranici adhese a za ní. Odkazovat na auta někdy starší než je řidič není optimální řešení z mnoha důvodů
Možná srovnáváním s příbuzným Lotusem podobné filozofie napadám nechtě právě tuhle naději, že možná 4C je konečně "řešení zábavy u Alfy"v r 2013 pro každého zájemce o zadohrab od téhle značky -i když s cenovkou, předem diskvalifikující velkou většinu.Alfa je přece premiová značka--tak co se divíte..reakce na výhrady vůči 4C jako "logicky zábavnému autu pro každého" mluví za všechno.
Ono věc má ale ještě jednu rovinu--neustálé ježdění "čistou stopou" nenaučí člověka zvládnout auto "když se to utrhne" a většinou právě Alfy, které charakterem podvozku a motoru umožňují velmi přesnou práci s volantem , současně svádí atakovat onu kritickou hranici adhese i u nováčků, kteří ale většinou naprosto netuší co se děje s jejich autem za touhle hranicí. Obrázky ve vlákně "nehody" nováčků jsou často o tom.Spíš většinou noví majitelé Alf s mokrým řidičákem doufají, že to "gumy dají" i když předjíždí pomalu se vlekoucí "čtyřkolku".Cuore :-) nemůže přece dělat ostudu.
Samozřejmě pořád se tu dokola omílá pro poblbnutí na hranici adhese A-75 ..a přitom kdo jí udržuje jen doufá, aby nic neodešlo.
Zdá se, že Alfy dneška, odsouzené koncepcí k jízdě "čistou stopou" , eliminují jakoukoli možnost zažít si pořádně -a bezpečně smysluplně - adrenalín, kdy přestává částečný přímý styk s vozovkou a auto se dostává "DO ŘÍZENÉHO SMYKU".
Není tomu tak.
Tady naznačím, jak si i na staré předohrabové Alfě /ale i Felině a Fáčku či čemkoli jiném/zařádit do sytosti--pro starý mazáky nic nového pod sluncem, pro nováčky za volantem mimo jiné způsob, jak se dovědět, co jejich auto dělá za hranicí adhese.
Co budeme potřebovat.
-předohrabku, které už nějaký ten šrám nevadí,a
-uzavřenou bezpečnou plochu, kde NEJSME NA POZEMNÍ KOMUNIKACI a nemůžeme poškodit majetek ani nikoho jiného , ani veřejný.To je důležité.Svůj si může každý "rasit" do sytosti, pokud si nezpůsobí zranění.Staré letiště je k nezaplacení i v zimě :-)
Pokud tedy máme tyhle věci k dispozici,
-předohrabku-a staré auto na případný odpis podvozku či aspoň silentů je výhodou-
-a vhodnou bezpečnou plochu,
stačí pro začátek počkat až zacukruje a roztátý a zmrzlý sníh následné střídání teplot přechodem přes nulu /ideálně několikrát nahoru a dolu/ "namaže"povrch plochy pod pokrývkou několika centimetrů sněhu.
Pak po příjezdu na plochu uděláme už jen drobnou úpravu, kterou z našeho nedotáčivého mazla vykouzlíme dost ostře přetáčivé auto. Staré oleštěné zimáky necháme na zadku/ a nebo dáme na zadek/ a na předek dáme fungl nové zimní gumy nejlépe se směrovým vzorkem který vždycky aspoň trochu zabírá i v případě prokluzu-třeba G-YUltra grip 7+nestojí ránu.
Pak už se jen trochu rozjedeme, jdeme na brzdy a současným pohybem volantu "pošlem zadek"...
A sranda může začít.
Později si to samé zkusíme i s novým obutím na zadku,a zjistíme tím jak se na limitě chová tohle auto v provozu za hranicí přilnavosti , v obou případech si třeba ještě vyzkoušíme, co přitom udělá "práce s ručkou"+ Co to udělá, když přihodíme a odebereme "zátěž do kufru" atd.
Není teda úplná pravda, že s nedotáčivým předohrabem se nedá na hranici adhese a mírně za ní poblbnout vůbec..mimo čistou stopu..jde jen o to, že předohrabka s neklidnou přetáčivou zádí při klepnutí o brzdy jde nekompromisně na hodiny. Do provozu potom přetáčivá předohrabka je horor a často lístek do nemocnice--ale na volné bezpečné ploše je to opravdu zábavný taneček.
Co získáme--odhad těžiště a rozložení hmoty auta ve kterém jedeme, za druhé se dovíme, co dělá hmota a setrvačnost a moment rozložení hmoty k těžišti na hraně a za limitem adhese.
Dále si začneme uvědomovat, jak veledůležitě se na provozu podílí ty čtyři plošky gumy dole a jak málo stačí k tomu, aby z nedotáčivého auta se stalo přetáčivé--třeba snahou o "spoření" a při pouhé výměně gum na jedné nápravě s cílem "splnit platnou literu".
Následně můžeme tyhle zdánlivě bezůčelné zábavou nabyté dojmy v zimním ostrém provozu reflexivně využít, pokud se vám stane třeba to co mě a žena před cestou na hory "pro jistotu iniciativně přezuje pouze zimní gumy záběrové- čili na napředku--vždyť ty zadní jsou ještě docela dobré,a auto přece zabírá vepředu a zadek se veze
......... 3x hodiny Alfou v provozu cestou do Špindlu, při vynuceným brždění naštěstí v 50-ce mluví za své.Tvrzení že předohrabka je "nedotáčivá" platí s výhradou zhruba stejné adhese na nápravách.
Pokud přilnavost zadní nápravy je horší, je i předohrab třeba na nasněženém povrchu velmi neklidné auto vyžadující neustálé rovnání a které může způsobit kupu legrace--ale v dopravě logicky i potíží s následkem újmy majetku a třeba i života.
Nezkoušet tyhle hrátky jinde, než na prázdné volné ploše...čili...zříkám se odpovědnosti za újmy a škody způsobené lidma, kteří neumějí číst.
Názorně třeba tady:
http://www.youtube.com/watch?v=ZNnDjywx97M
-------------------------------------------------
Představa, že na "plnohodnotný driftování" potřebujeme nevyhnutelně právě bávo s extrémním výkonem není úplná pravda. Je potřeba se spíš podívat, co za skladbu podvozku reálně máme.
Stačí kupodivu i starej "žebřiňák"..
A Protože FRontera na následném videu zapnutá v režimu zadohrabu má vepředu dvojitej lichběžník a náhon na zadku s vícenásobným uložením zadní pevný kontroluje samosvor , můžeme si užít precizního dávkování smyku plynem i na takovýhle zdánlivě nemotorný "kachně" ..
http://www.youtube.com/watch?v=jQG9xjzV6c8
TAk hodně bezpečné srandy ..se ziskem následného pocitu jistoty co se při mimořádce v zimě při ztrátě adhese děje.
opakuju:
Nepřebírám žádnou odpovědnost za lidi, co neumí číst..:-)
