Hmotnost

Marc159 · Příspěvek od **Marc159** » 12.7.2007, čtv 20:09

Bull.et: Že bych v tom nebyl sám?

Harous · Příspěvek od **Harous** » 12.7.2007, čtv 20:21

Podle me teda udelat vetsinu tak, aby nebylo dosazeno 100% svornosti neznamena, ze to nejde vubec...
A protoze to jde, v aplikacich kde je potreba tech 100% dosahnout se prave pouziva snekovy soukoli...

Marc159 · Příspěvek od **Marc159** » 12.7.2007, čtv 20:29

Harous: stoprocentní svornost u tohoto typu diferenciálu dosáhnout NELZE. To si ten váš Guru může psát cokoli, ale vyplývá to z logiky věci. Když je svornost přímo úměrná stoupání, tak by v případě 100% svornosti ten převod musel být přímý. Zase budu otravný a použiju citaci:

Samosvorný diferenciál typu TORSEN (citlivý na rozdíl momentů)

Název samosvorného šnekového (šroubového) diferenciálu, vyvinutého a vyráběného americkou firmou Gleason, odvozený z jeho charakteristické vlastnosti - citlivosti na změny hnacího momentu (torque-sensing). Funkce tohoto diferenciálu, poprvé použitého počátkem osmdesátých let u vozů Audi a Lancia s pohonem všech kol, využívá vlastností šnekového převodu, jenž může přenášet točivý moment ze šneku na šnekové kolo, ale nikoli naopak. U diferenciálu Torsen jsou šneky planetovými koly, kdežto satelity tvoři tři dvojice šnekových kol malého průměru. Satelity téže dvojice jsou vzájemně spřaženy čelními koly s přímými zuby a každý zabírá s jedním planetovým kolem. Při přímé jízdě a stejné adhezi kol se otáčí diferenciál jako celek, otáčky klece a obou planetových kol jsou stejné a na každé kolo se přenáší stejný hnací moment. Zhorší-li se adheze jednoho kola (např. vlivem menšího zatížení nebo nižšího součinitele lpění mezi pneumatikou a vozovkou), nemůže se protáčet, poněvadž není možný přenos otáčivého pohybu ze satelitů na planetové kolo jako u čelního nebo kuželového diferenciálu. Díky svornému účinku se ale zvětší podíl hnacího momentu připadající na kolo s lepší adhezí. Naopak v zatáčce ani zvýšená svornost neomezuje vyrovnávací činnost diferenciálu a obě kola se valí po vozovce otáčkami odpovídajícími jejich dráze. Svornost, resp. mechanická účinnost diferenciálu závisí na geometrii ozubení šnekového soukolí a může dosáhnout až 90% (tedy mechanická účinnost 10%). Diferenciál Torsen se užívá nejen jako nápravový, ale i jako mezinápravový. Samosvorný diferenciál Torsen se používá bud'jako mezinápravový, nebo pro zadní nápravu (na kresbě). Svorného účinku se dosahuje třením ve šroubovém ozubení planetových kol a satelitů. Dvojice satelitů jsou spřaženy čelními koly s přímým ozubením.

EDIT: A to už vůbec nekomentuji údajně související šnekové dopravníky.

Harous · Příspěvek od **Harous** » 12.7.2007, čtv 22:21

Nebudu rozebirat jestli muze mit torsen samosvornost 100%, protoze to fakt nevim. Jde mi jen o prekrucovani napsaneho. Stejne tak ty dopravniky tam jsou snad jen jako priklad pouziti snekovyho prevodu. Takze mi spis prijde, ze si z nas delas prdel Ty. Ale jestli to Tvoje ego potrebuje, snad to tu nejak prezijem.
Vubec se cela diskuze v tematu 159 zvrhla na to, ze si (jako jedinej) myslis, ze je 159 nejlepsi kara na svete a zadnej predchudce se ji nemuze rovnat. A kdyz se Ti opak snazi (trpelive) vysvetlit clovek kterej jezdil se 75, 156 i 159 a sam ma 155 Q4, vypichujes z jeho textu par slov a vozis se po nem. Jen to zpusobi to, ze podobny technicky erudovany lidi se otravej a prestanou sem prispivat. A to by byla skoda pro nas pro vsechny, ne?

integrale · Příspěvek od **integrale** » 16.7.2007, pon 10:17

Marc 159: Víš , co je to RUMPÁL? Viděl jsi někdy NAVIJÁK na přepravníku aut? Viděl jsi vůbec někdy v životě někde ŠNEKOVÉ SOUKOLÍ? A proč tam bylo? Protože když pustíš páku navijáku, tak je žádoucí, aby se tažené/zvedané břemeno NEPOHYBOVALO zpět (a páka ti nevyrazila zuby).
Máš pravdu v tom, že při použití ozubení s lineárním bočním profilem by musel takový převod být naprosto přímý, jenže pak by zase nebylo pohyblivé žádným směrem. Proto se používá šnekový převod, kde je dáno třecími poměry, jaký stupeň svornosti bude výsledkem.
Jako zdroj navrhuji prostudování jakékoliv strojařské příručky nebo učebnice ve stati ŠNEKOVÉ PŘEVODY. Tam také zjistíš, že stupeň svornosti je dán souhrnem bočního profilu a stoupání šneku/šnekového kola.
Pro praktické vyzkoušení doporučuji stavebnici MERKUR, kde se šnekový převod v některých sestavách vyskytuje. V případě tvé hmotné nouze postačí mlýnek na maso - pokus se působením axiální síly na šnek pohnout pákou a potrovnej nutnou sílu se silou na páce mlýnku.

Marc159 · Příspěvek od **Marc159** » 16.7.2007, pon 16:25

integrale. Viděl jsem kupodivu i rumpál. Co jsem ale neviděl je TorSen o kterém píšeš, tedy se 100% svorností. Konstrukčně to totiž podle mě není možné. A to je myslím to, o čem jsem psal. Pokud víš o nějakém, tak napiš kde se používá. Jak jednoznačně vyplývá z instruktážního filmu a přiložené literatury, tak to osobní auta ale asi nebudou.

Ovšem je fakt, že nemohu vědět všechno.

Edit: Jinak rumpál je kolo na hřídeli, zatímco diferenciál hruška na talíři

TorSen sice ne až tak, ale přeci...

Radim · Příspěvek od **Radim** » 9.10.2007, úte 08:43

Nedalo mi to a ve chvilce volneho casu jsem pohledal na carfolio.com udaje nejnovejsich, resp poslednich evoluci modelu stredni tridy, ve ktere figuruje i 159. Ukazuje se ze Alfa je spolecne s novym MB C tridy nejtezsi, byt oproti ostatnim nekdy ne az tak vyrazne. Vybiral jsem vzdy (nejprodavanejsi) motorizace v dieselu a benzinu, 4valce okolo 2.0 objemu

enjoy

Audi A4 2.0 TFSI 1455 kg
Audi A4 2.0 TDI 1450 kg

BMW 320i 1395 kg
BMW 320d 1505 kg

Mercedes-Benz C 200 1490 kg
Mercedes-Benz C 220 CDI 1585 kg

Ford Mondeo 2.0 1402 kg
Ford Mondeo 2.0 TDCi 1481 kg

Volkswagen Passat 2.0 FSI 1389 kg
Volkswagen Passat 2.0 TDI 1457 kg

Peugeot 407 2.2 1480 kg
Peugeot 407 2.0 HDi 1505 kg

Renault Laguna 2.0 16v 1369 kg
Renault Laguna 1.9 dCi 1462 kg
------------------------
Prumer konkurence - 1425 kg
Prumer konkurence (D) - 1490 kg
------------------------
Alfa Romeo 159 2.2 JTS 1490 kg
Alfa Romeo 159 1.9 JTDM 1535 kg

Harous · Příspěvek od **Harous** » 9.10.2007, úte 19:39

Podle tyhle tabulky to neni az tak tragicky... Ty auta tloustnou vsechny... Orientace na slusnou vahu je videt akorat u BMW v benzinu... V realu se ty vahy asi budou jeste lisit podle vybavy.

Radim · Příspěvek od **Radim** » 24.10.2007, stř 09:10

Harous píše:Podle tyhle tabulky to neni az tak tragicky... Ty auta tloustnou vsechny... Orientace na slusnou vahu je videt akorat u BMW v benzinu... V realu se ty vahy asi budou jeste lisit podle vybavy.

podle těch nejnovějších informací by se měla snižovat váha (dle motorizace a kastle) někde mezi 80-130 kg, takže by se 159 dostala lehce pod průměr konkurence. na druhou stranu třeba nová laguna je ještě lehčí než předchůdce, při neošizené pasivní bezpečnosti a větších rozměrech. tomu říkám výzva vzhledem k stavbě dalšího modelu. i když jestli to bude opravdu RWD, tak uznávám, že trochu přimhouřím oko

Radim · Příspěvek od **Radim** » 6.11.2007, úte 14:12

Odlehčení pro Brera, 159, 159 SW a Spider !!
Místo: Frankfurt motor show, kde budou MY2008 představeny.

Alfa 159 MY2008 - Upgradovaná 1.9 JTDm (165 bhp), zlepšené zavěšení, odlehčení o 90 kg (100 kg u SW) díky použití nové oceli od ThysenKrupp STR18.
Brera MY2008 - odlehčení o 90 kg díky použití nové oceli od ThysenKrupp STR18.
Spider MY2008 - odlehčení o 90 kg díky použití nové oceli od ThysenKrupp STR18.

Další pozitivní zprávou je, že na systému Q4 se dokázalo ušetřit 40 kg, tudíž vrcholné verze "shodí" úplně nejvíc - 140kg!!!
Zajímavost: BMW 330xi váží 1555kg. Alfa 159 3.2 Q4 váží 1655. po odlehčení o 140kg v MY2008 neboMY2009 bude lehčí než X verze BMW (bude mít cca 1510kg) a přitom bude Alfa větší. A4 3.2 Quattro - 1540kg. C320 4matic - 1550kg.
Zajímavost 2:např. MY 2008 159 SW 2.4 jtd Q4 bude o 40 kg lehčí než stávající 159 SW 2.4 jtd bez Q4 !

P.S. ozývaly se tu hlasy, že není třeba 159 odlehčovat, jistý člen se dokonce vsázel, že kecám blbosti. tady je odpověď, a to přímo od automobilky

Richie · Příspěvek od **Richie** » 6.11.2007, úte 14:16

je aby neodlehcovali i helmuti

Radim · Příspěvek od **Radim** » 6.11.2007, úte 14:30

Richie píše:je aby neodlehcovali i helmuti

nemají proč, prodávají narozdíl od Alfy docela slušně

Harous · Příspěvek od **Harous** » 6.11.2007, úte 14:57

Konecne cesta spravnym smerem...

Radim · Příspěvek od **Radim** » 4.1.2008, pát 10:18

tak ve fabrice v Pomiglianu nabíhá výroba odlehčené 159

Harous · Příspěvek od **Harous** » 4.1.2008, pát 11:27

A kdy ze budes mit pujcenou tu Q4?

Radim · Příspěvek od **Radim** » 4.1.2008, pát 11:30

Harous píše:A kdy ze budes mit pujcenou tu Q4?

nevím jak tebe, ale mě projížďka v (skoro) nejtěžší Alfě v historii opravdu neláká. a potkat pana majitele už vůbec nemusím

Krchinho · Příspěvek od **Krchinho** » 22.3.2019, pát 11:19

Projíždím fůrum a narazím na toto téma, tak si dovolím napsat i mou zkušenost. Jezdím ve 156 1.9 140koní, nedávno jsme přitáhli 159 1.9 150koní a musím říct, že ten váhový rozdíl je znát, 159 nejede tak, jako tam slabší 156

AlfaAlfons · Příspěvek od **AlfaAlfons** » 22.3.2019, pát 23:08

Taky jsem nedávno přesedlal do 159 po fl a ano ta větší hmotnost je znát ale neřekl bych že to jede míň, jen prostě jinak. 156 je celkem papírová tam jsem tu rychlost víc vnímal, u 159 mi to tak nepřijde, ten vnitřní komfort a ohlučnení toho dělá hodně.

Ferrari · Příspěvek od **Ferrari** » 24.3.2019, ned 09:02

Ja mám 156 a 159 z podpisu.

Tie dve autá sú totálne rozdielne ako správaním, handlingom, tak aj naladením motora. Ona 159 ide pravdepodobne lepšie, ako 156 (iný príebeh krúťaku a hlavne je ten krúťak vyšší), ale ide tak nude. Proste priebeh krúťaku je plochší. Ale na neiktorých úsekoch, po ktorých chodíme defacto denne, mám overené, že 159 ide o trochu lepšie.

Ale z 156 mám omnoho športovejší pocit, je to asi o naladení motora a riadenia a podvozku, A aáno na tej 159 to zabíja aj tých 350kg navyše,,,

Hmotnost

Re: Hmotnost

Re: Hmotnost

Re: Hmotnost

Kdo je online